Př 31,10-31

Marie Klašková

 

Milé posluchačky a milí posluchači, v dnešním pořadu Bible v liturgii se budeme věnovat prvnímu čtení z třicáté třetí neděle. Tato neděle je v liturgickém mezidobí poslední před slavností Ježíše Krista Krále. Jako první čtení je vybrán nádherný text z knihy Přísloví.

Budeme číst píseň o chvále statečné ženy. Kdybychom uměli hebrejsky, jistě bychom si všimli několika zvláštností, které lze zahlédnout na první pohled. Tato píseň – stejně jako celá kniha Přísloví nebo Žalmy – je psána ve verších. Jde o takzvanou abecední píseň. V původním hebrejském textu začíná vždy následující verš dalším písmenem abecedy. Český ekumenický překlad nás na tuto skutečnost upozorňuje před každým veršem. Před prvním veršem vidíme kurzívou napsáno Álef, před druhým Bét, pak Gimel – a tak dále podle písmen hebrejské abecedy. Jak už bylo řečeno, tento styl se neobjevuje pouze na tomto místě v Bibli. Jsou jím psány také některé žalmy – například devátý, desátý, dvacátý pátý, třicátý čtvrtý, třicátý sedmý, sto jedenáctý, sto dvanáctý a sto čtyřicátý pátý.

Celá skladba opěvuje ideál hospodyně. Tato žena má sice k ruce otrokyně, ale pracuje také vlastníma rukama. Její muž patří k váženým občanům. Budeme číst, že sedával v bráně, což svědčí o tom, že byl váženým členem městské rady. Síla ženy spočívá v její schopnosti a šikovnosti v práci – a také v umění správně se rozhodovat a přemýšlet.

V této kapitole se nemluví o vzájemném vztahu obou partnerů v manželství. Píseň se věnuje převážně vytváření hospodářských předpokladů pro prospívající domácnost, které připraví žena muži jako hlavě rodiny. Muž se pak může plně věnovat společenským záležitostem, jakými jsou diskuse, soudy a obchody. V písni najdeme jen jeden pohled na poslání statečné ženy. V tomto úhlu pohledu naplňuje žena Boží příkaz při stvoření: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou“ (Gn 2,18). Dobrá hospodyně je pravou rukou svého muže.

Přečtěme si desátý verš, kterým začíná náš dnešní úryvek: Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly (Př 31,10). Celý text začíná řečnickou otázkou. Tazatel se ptá po statečné ženě. Následující verše říkají, jaká je a jak se chová statečná žena. Manžel si jí váží víc, než perel. Mít perly znamenalo mít velké bohatství. Cena perel byla vysoká a téměř neměnná. Dobrá hospodyně je, podobně jako perly, pramenem rostoucího bohatství.

Další verše líčí jednotlivé stránky zdatnosti této ženy. Nejdřív se hovoří o jejím muži: Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život (Př 31,11-12). Hospodář nemusí dohlížet na chod domu. Spolehlivá žena se stará o dům i o služebnictvo a srdce jejího muže na ni spoléhá. Muž se tak může věnovat jednání probíhajícímu v bráně. Městská brána byla místem, kde vážení mužové sněmovali, diskutovali, řešili veřejné problémy. Na tomto místě probíhaly také soudy.

V dalších třech verších budeme číst o běžných činnostech izraelské ženy:Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám (Př 31,13-15). Každá žena uměla příst a tkát. Koupit hotové látky či šaty si mohli dovolit jen bohatí lidé. Hospodaření a příprava pokrmů se přirovnává k příjezdu obchodních lodí, které přivážely ze zámoří nejrůznější cizokrajné zboží. Rozmanitost takového zboží je srovnávána s bohatostí stolu moudré hospodyně. Žena vstávala brzy ráno a dávala potravu svému domu, kterým jsou myšleni otroci i otrokyně. Žena se starala o obživu všech osob pracujících v hospodářství. Všimněme si však, že příkazy dávala jen služkám. Otrokům – sluhům rozděloval práci pán domu.

V šestnáctém a sedmnáctém verši čteme: Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. Bedra si opáše silou a posílí své paže (Př 31,16-17). Žena, která dobře hospodaří, si může dovolit koupit další pole nebo vinohrad – a tak zvětšit rodinné jmění. Bohatství hospodáře se určovalo podle množství polí a vinohradů, otroků a otrokyň – a také podle velikosti domu. V dobách, kdy bylo obvyklé mnohoženství, se bohatý muž vyznačoval množstvím manželek. Víme, že král Šalomoun měl velký harém, ve kterém mu patřilo na tři sta žen a dvojnásobek ženin.

Celá kniha Přísloví si velice cení píle a vyzývá k pilnosti a pracovitosti. O statečné a pilné ženě čteme: Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena“ (Př 31,18-19). S mírnou nadsázkou je zde chválena píle ženy. Ve dne v noci pracuje. Nesmíme zapomínat na to, že žena také musela někdy spát. Statečná žena pracuje od časného rána do pozdního večera. Ve dne se starala o správný chod domácnosti. Večer si rozžíhá lucernu a spřádá vlnu a len.

Šikovná žena se stará o hospodářství svého muže. Jak však čteme v dalším verši, pomáhá také všem potřebným: Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku“ (Př 31,20). Tato žena je milosrdná ke všem lidem. Statečná žena se nebojí o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu (Př 31,21). Sníh je v subtropické Palestině velmi vzácný. Hospodyně se však nemusí bát ani kruté zimy, protože se svou pílí postarala o teplý oděv pro sebe, svého muže, děti i všechno služebnictvo. Proto se zde mluví o dvojím šatu. O odívání hovoří také další verš:Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv (Př 31,22). Je-li žena šikovnou a dobrou hospodyní, může si dovolit šít pro sebe z přepychového materiálu. Jemné plátno a šarlat si mohli dovolit jen bohatí. Pokud je žena pilná a zvětšuje tak svou pílí majetek svého muže, může si pořídit lepší oblečení.

Dvacátý třetí verš se opět vrací k jejímu manželovi. Čteme: Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země (Př 31,23). Manžel je váženým členem městské rady. Při zasedání v bráně si všimnou jeho kolegové i diváci, jak dobře je oděn. Pěkným oblečením získává muž na vážnosti a současně se tak poukazuje na šikovnost jeho ženy. Jeho domácí zázemí mu neustále přidává na vážnosti. Zručná žena tká plátno nejen pro svůj dům, ale také na výdělek. Zhotovené pásy plátna prodává kupcům, jak čteme v dalším verši: Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci(Př 31,24).

Statečná žena hledí s nadějí do budoucnosti: Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům(Př 31,25). Žena ve všem svém počínání spoléhá na Hospodina. Z její víry a důvěry v Boha vyplývá bezstarostnost a radost z dalších dnů. Správná hospodyně je také dobrým pedagogem: Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení“ (Př 31,26). Svoje služebnictvo dokáže správně usměrnit. Je moudrá a vlídná. Nezískává si respekt křikem, přísností a tresty. Takovéto jednání přísluší spíše hospodáři, jak o tom čteme v jiných kapitolách knihy Přísloví.

Ze souvislosti můžeme vyčíst, že moudrá hospodyně se zdržuje doma, aby mohla dohlížet na správný chod svého domu. Čteme o ní: Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí“ (Př 31,27). Sama není líná a také nikomu ze svého domu nedává jíst chléb lenosti, kterým je myšlen nezasloužený pokrm.

Nejkrásnější odplata za všechnu snahu a dobrotu je pro ženu pochvala jejího manžela. Čteme: Její synové povstávají a blahořečí jí, též manžel ji chválí, když říká: Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš (Př 31,28-29). Manžel a dobrý hospodář vyzdvihuje svou ženu. Je jedinečná, svou šikovností předčí všechny ostatní ženy. Také děti oceňují dobré hospodaření, které jim zajišťuje klidný a spokojený život.

Nyní si přečtěme poslední dva verše našeho úryvku, zároveň poslední verše celé knihy Přísloví: Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása. Žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy! (Př 31,30-31). Poslední věty shrnují vše důležité. Proti kráse a líbeznosti, které jsou pomíjivé, je zde postavena žena, která žije podle Hospodinova Zákona. Jen taková žena může dojít chvály. Dobrá hospodyně přitom ví, že její dobré vlastnosti a dobře zabezpečené hospodářství dojdou veřejného uznání a chvály. V branách ji budou chválit její činy. I když statečná žena je více méně pořád doma a stará se o rodinu, její činy budou veřejně pochváleny. Lidé o nich budou vědět.

Na tento úryvek se můžeme podívat také jako na alegorii. Ve chvále statečné ženy můžeme vidět chválu zosobněné Boží moudrosti. Mluví moudře a má pro posluchače vlídné naučení. Proto jí náleží chvála manžela i blahořečení synů. Bude příkladem mnohým, aby také oni na svých místech plnili své povinnosti, podobně jako ona ve své domácnosti. Každý podle svého osobitého pověření, aby se mohlo říci o každém jako o ní – „ať ji chválí v branách její činy.“

Píseň o statečné ženě zpívá každý pátek při židovské šabatové liturgii muž své ženě. My budeme v evangeliu příští neděle číst podobenství o hřivnách. Hospodář v tomto podobenství rozdělil mezi své služebníky hřivny: pět, dvě a jednu. Poctiví a pilní služebníci tyto hřivny rozmnožili na dvojnásobek. Líný sluha hřivnu zakopal a po pánově návratu ji vrátil. Statečná žena svou pílí bohatě rozmnožuje hřivny, které dostala.

 
  • Kalendář akcí
    << Lis 2017 >>
    púsčpsn
    30 31 1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 1 2 3