Radost

Marie Klašková

 

Milé posluchačky a milí posluchači, v dnešním pořadu Bible v liturgii se budeme věnovat tématu radost.

Postupně se stupňuje naše očekávání a radost z Kristova narození, protože tato neděle bude již druhou nedělí adventní. V Bibli najdeme čtyři pojetí Ježíšova života a díla, kterým říkáme evangelia. „Evangelium“ je řecké slovo a znamená „radostná zvěst“. Dříve, než se budeme věnovat evangelijní radostné zvěsti, podívejme se na pojem radost v celé Bibli.

Radost a veselí patří stejně jako bolest a smutek k lidskému životu. Ve Starém zákoně najdeme často spontánní radostný výkřik. Člověk klade v modlitbě před Boha všechny své radosti i starosti. Kniha žalmů je sbírkou modliteb, proto v ní najdeme snad nejvíce radostných zvolání, směřujících k Hospodinu, nejvíce vyjádřené radosti ze života. Žalmista volá: „Hospodin je moje radost! (Ž 104,34-35). Člověk se může neustále radovat z Božího stvoření: „Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy…Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil“ (Ž 95,1.6). Žalmy nám vypravují nejen o lidské radosti, ale také o radosti celého stvoření ze Stvořitele: „Nebesa se zaradujírozjásá sezemě, moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem i všechno, co je na něm. Tehdy zaplesají všechny stromy v lese vstříc Hospodinu, že přichází…!“ (Ž 96,11-13).

Izrael chválí svého Boha jako národ. Žalmista vybízí všechny: Zaplesejte, spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit“ (Ž 33,1). Sám Hospodin vybízí svůj lid, aby ho chválil, jak čteme v Páté knize Mojžíšově:„Před Hospodinem, svým Bohem, se budeš radovat ze všeho, k čemu jsi přiložil ruku“ (Dt 12,18). K radosti také patří hlasité oslavovaní a veřejné veselí. Izraelité slavili mnohé svátky po několik dní. Kněz nebo levita vzpomíná v 42. žalmu: „Vzpomínám na to, … jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek“ (Ž 42, 5). V jiném žalmu čteme: „Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit (Ž 68,4).

Některé z takových slavností se natrvalo vepsaly do dějin vyvoleného národa. Po přechodu Rudým mořem zazpíval Mojžíš Hospodinu radostnou píseň. Mojžíšova sestra Miriam vzala bubínek a v radosti nad vysvobozením začala se všemi tančit a zpívat: „Zpívejte Hospodinu, neboť se slavně vyvýšil, smetl do moře koně i s jezdcem“ (Ex 15,21). Nezapomenutelné byly velikonoční oslavy za krále Chizkijáše. Ve Druhé knize letopisů čteme: „I slavili Izraelité, kteří se sešli do Jeruzaléma, slavnost nekvašených chlebů s velikou radostí po sedm dní…“ (2 Par 30,21). Takto slavili Izraelité velikonoce po návratu z tíživého babylónského vyhnanství: „Po sedm dní slavili s radostíslavnost nekvašených chlebů, protože Hospodin jim způsobil radost…“ (Ezd 6,22). Připomeňme si z tohoto období ještě jeden okamžik, kdy se při slavnosti stánků radoval celý národ. Ezdráš předčítal ze svitku Zákona a lid pak vyzval k radostné hostině: „Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou!“ (Neh 8,10). Mojžíšův Zákon, který dbá na radost člověka, předepisuje každý rok tři slavnosti, které se slavily v Jeruzalémě: Velikonoce, letnice a slavnost stánků.

Radost má být součástí lidského života. Člověk může každý den najít určitý podnět k radosti. Kniha Kazatel vybízí k radosti na několika místech. Člověk se může radovat z výsledků své vlastní práce. Kazatel píše: „Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl“ (Kaz 3,22). Autor této knihy často oceňuje radost, která člověku umožňuje zapomenout na každodenní strasti: „I vychvaloval jsem radost,protože pro člověka není pod sluncem nic lepšího než jíst a pít a radovat se. To ho provází při jeho pachtění ve dnech života, které mu Bůh pod sluncem dopřál“(Kaz 8,15). Radost je nutná v každodenním životě, jinak by člověka umořily starosti, které život přináší.

Moudrý člověk si dovede vážit všech radostí, které život přináší. Každé dobré a povzbudivé slovo může být pro člověka zdrojem radosti, jak potvrzuje kniha Přísloví: „Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost(Př 12,25). Člověk nemusí ani příliš mluvit, aby potěšil svého přítele: Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti!“ (Př 15,30).

Také víno bylo stvořeno k radosti lidí, avšak moudrý Sirachovec varuje před nadměrným požíváním: „Víno je pro lidi jako sám život, pokud je piješ s mírou. Jaký je život, když schází víno? Bylo stvořeno lidem pro radostObveselením srdce a radostí duše je víno, které se pije střídmě ve vhodnou chvíli. Trpkostí duši je víno, které se pije nad míru, vede jen k urážkám a pomstychtivosti“ (Sir 31,27-29). Vinobraní bylo dobou radosti, podobně jako žně.

Hlubokou radost můžeme také objevit v manželství, ve vztahu mezi mužem a ženou. Kniha Přísloví vybízí muže: „Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí“ (Př 5,18). Všimněme si přirovnání ženy ke zdroji pitné vody. Představme si radost člověka z nalezení pramene uprostřed pouště – podobná je radost muže z milované ženy. Přečtěme si ještě jednou z knihy moudrého Sirachovce: „Statečná žena působí svému muži radost, naplní jeho léta pokojem. Půvab ženy je potěšením pro jejího muže a její schopnosti osvěžují jeho kosti“ (Sir 26,2.13). V manželství je zvláštním důvodem k radosti plodnost. Připomeňme si radost dlouho neplodné Chany z narození jejího syna Samuela. Chana zazpívala chvalozpěv, který se zřejmě stal podkladem pro Mariin chvalozpěv. Chana vyznává mimo jiné: „Mé srdcejásotem oslavuje Hospodina, … neboť neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne“ (2 Sam 2,1.5). Zvláštní radost působí rodičům moudré a poslušné dítě, jak čteme v knize Přísloví: „Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce“ (Př 10,1). Manželství je často obrazem pro vztah Boha a Izraele. Boží radost z věrnosti Izraele je proto vyjádřena radostí ženicha z nevěsty: „Jako se ženich veselí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit z tebe!“ (Iz 62,5).

Již na začátku tohoto pořadu jsme si řekli, že řecké slovo „evangelium“ znamená v překladu „radostná zvěst“. Z celého Ježíšova života a jeho činů můžeme vycítit radost, která vyplývá z blížícího se příchodu Božího království. Ježíšovo vtělení a jeho příchod na svět vytváří radostnou atmosféru, kterou nám nejlépe přibližuje evangelista Lukáš. Jan Křtitel se raduje už v lůně své matky Alžběty, když se setkává s nenarozeným Ježíšem. Alžběta říká Marii: „Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle!“ (Lk 1,44). Také Ježíšova matka Maria se raduje už před narozením svého dítěte. Zpívá chvalozpěv, který se v mnohém podobá chvalozpěvu Chany po narození Samuela. Maria chválí Boha: „Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli!“ (Lk 1,46). Ježíšovo narození vyvolává velikou radost u andělů a u pastýřů, kteří se mu jdou poklonit, když jim anděl řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vámvelikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán…“ (Lk 2,10-11)

V Ježíši Kristu přichází Boží království. Hned na začátku svého veřejného působení hlásal: „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu – věřte radostné zvěsti!“ (Mk 1,15). Ježíš vysílá sedmdesát učedníků do všech okolních měst hlásat radostnou zvěst o příchodu Božího království. Po jejich návratu jim říká: „Neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové. Radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích!“ (Lk 10,20). Ježíš vybízí k radosti z příslušnosti k Božímu království. Tuto radost přirovnává k radosti nad pokladem, nalezeným v poli. Člověk z radosti nad ním jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole“ (Mt 13,44). Člověk se má radovat i v době pronásledování. V horském kázání Ježíš říká: Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích!“ (Mt 5,11-12).

Ježíšovi učedníci se radují ze zázraků, které vidí jako potvrzení Ježíšova poslání. Zázraky jsou však jen prostředkem. Nemají sloužit k marnivému uspokojení, ale mají přivést člověka ke chvále Boží velikosti a moci. Zázraky mají sloužit k obrácení hříšníků. V Lukášově evangeliu čteme: „Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují“ (Lk 15,7). Radost z obrácení hříšníků Ježíš popisuje pomocí mnoha podobenství: o ztracené ovci, o ztracené minci, o návratu ztraceného syna.

Ježíš učí své učedníky, že pramenem radosti je láska ke všem lidem. V Janově evangeliu čteme: „Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce…, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná (J 15,9.11).

Učedníci nejdříve nepochopili, že Ježíšovo utrpení vede ke vzkříšení, a proto Ježíšova smrt zničila jejich radost a naději. Beznaděj jim nedovolila uvěřit a radovat se ze zmrtvýchvstání. Jejich radost propuká, teprve až jim Ježíš vysvětluje, jak se v něm naplnila Písma. Příchod Ducha svatého je činí schopnými hlásat evangelium. Pak už se stále radují, i když jsou trýzněni pro Ježíšovo jméno: „Odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno“ (Sk 5,41). Radost učedníků a všech věřících propuká zejména při slavení eucharistie a v sourozeneckém společenství: „Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem“ (Sk 2,46).

V Pavlových spisech najdeme několik pohledů na radost. Jedním z nich je radost jako dar Ducha svatého. V listu Galaťanům, ve kterém je několik darů Ducha vyjmenováno, najdeme radost hned na druhém místě: „Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj…“ (Gal 5,22). Pro Pavla je blízký Ježíšův příchod mohutným zdrojem radosti. Dobu adventní dobře vystihují známá slova z listu Filipanům: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám radujte se!“(Flp 4,4). Tato radost vyvěrá z hluboké lásky k Pánu a je nezávislá na vnějších okolnostech. Druhým Pavlovým pohledem na radost je jásot člověka nad milostí, která mu byla darována. Radost a jásot popisuje slovem „chlubit se“. Člověk se nechlubí svými zásluhami, ale Boží milostí. V listu Římanům Pavel píše: „…vírou jsme získali přístup k milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží“ (Řím 5,2). Třetí pohled na radost vychází v Pavlových spisech ze společenství údů v Kristově těle. Radost naplňuje společenství žijící v Kristově lásce: „Dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku,… každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu“ (Flp 2,2-4).

Dokonalá radost však nastane, až skončí všechny zkoušky a trápení. Jak můžeme číst v poslední novozákonní knize, v knize Zjevení, celé nebe se bude radovat z Beránkovy svatby: Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu, přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila“ (Zj 19,7). Všichni, kdo se této svatby zúčastní, budou s radostí chválit Boha. Tato dokonalá radost přivede všechny Boží děti do společenství s Otcem, Synem i Duchem svatým.

Budeme-li dobře poslouchat všechna nedělní čtení, včetně žalmu, objevíme, že je spojuje téma radosti. V prvním čtení uslyšíme slova proroka Barucha, která vybízí izraelský národ v babylonském zajetí k radosti: „Odlož, Jeruzaléme, roucho smutku a trápení … a pohleď na své děti … jak se radují, že se Bůh na ně rozpomněl. … Bůh povede Izraele s radostí ve světle své slávy…“(Bar 5,1.5.9).

Po prvním čtení budeme zpívat 126. žalm, který patří do sbírky poutních písní. Celý je radostnou oslavou Boha Vysvoboditele: „Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. … Hospodin s námi učinil veliké věci, radovali jsme se!“ (Ž 126,2-3).

Apoštol Pavel děkuje Bohu na začátku listu Filipanům a svým adresátům říká: „v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím…“ (Flp 1,4). Tato slova vyjadřují velkou Pavlovu lásku k této církevní obci. Všimněme si, že nemyslí na své blízké s obavami, ale s radostí.

Evangelium je skutečně radostnou zvěstí, kterou přináší Jan Křtitel. Připravoval cestu Pánu a jeho království. Vyzýval k obrácení, poukazoval na radostnou budoucnost, kdy všechna údolí budou zasypána a pahorky srovnány.

 
  • Kalendář akcí
    << Čvn 2017 >>
    púsčpsn
    29 30 31 1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30 1 2