Symbolika čísel

Pavel Kopeček

 

Téma symboliky čísel v Písmu svatém vychází z poznatku, že čísla nemají v Bibli jen obvyklý smysl, ale mají také „skrytý význam“, symbolickou hodnotu.

Mnohé číselné údaje mají v Písmu přenesený význam a pro tento jejich symbolický charakter je převážně nemůžeme chápat, jako by popisovaly skutečnost či odpovídaly na otázku: „Kolik?“ Z tohoto důvodu nemůžeme také často říci, zda číselný údaj v Bibli “souhlasí”, zda odpovídá tomu, jak mu rozumíme. I když mají číselné údaje v Písmu svůj vlastní význam, nejde o čísla posvátná. Na jedné straně dával biblický člověk číslům hlubší smysl, ale na druhé straně se varoval používat “posvátná čísla”, jak to bylo běžné v Babylóni – “zakazovala” mu to výlučnost jeho náboženství. Člověk žijící v Orientu i židovství má zálibu v užívání obrazné řeči, symbolů a znamení. Proto mají mnohá čísla přenesený, tajemný význam – a často i náboženský rozměr.

V Bibli mají zvláštní hodnotu některá čísla. Pokusíme se o jejich stručný přehled:

3 (tři) je číslo dokonalosti a vztahu k Bohu. Bůh volá třikrát Samuela: “A znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. …a zavolal jako předtím: Samueli, Samueli! Samuel odpověděl: Mluv, tvůj služebník slyší” (1 Sam 3, 2-14). Bůh je třikrát svatý: “Cherubové volali jeden k druhému: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy”(Iz 6,3). V Novém Zákoně Ježíš je třikrát pokoušen na poušti (Mt 4,1-11), třikrát předpovídá své utrpení, třetího dne vstal z hrobu.

4 (čtyři) je číslo světa a světových stran, dokonalosti a krásy; 4 ramena řeky v zahradě Edenu: „Z Edenu vycházela řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky“(Gn 2,10), čtyřnásobný soud: „Tak praví Panovník Hospodin: I když pošlu na Jeruzalém tyto své čtyři přísné soudy…“ (Ez 14,21); snad proto máme 4 velké proroky a 4 evangelia.

(sedm) je číslo plnosti; pravděpodobně vyplývá z dělení čísla 28, což je počet dnů, které určují úplnou fázi Měsíce, jehož cyklus byl základní jednotkou pro lunární kalendář Izraele. Dělíme-li číslo 28 čtyřmi, dospějeme k číslu 7; čtverka představuje – jak už bylo řečeno – počet světových stran. Číslo 7 označuje proto počet dnů v týdnu a sedmidenní Boží dílo stvoření: „Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A sedmý den Bůh požehnal a posvětil, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo“ (Gn 2, 2-3). Číslo 7 určuje počet darů Ducha svatého: „…před trůnem hořelo sedm světel, to je sedmero duchů Božích“ (Zj 4,5). „V tom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa“ (Zjev 5,6). Číslo sedm bylo jako číslo plnosti důležité při obřadech v chrámu: „Kněz namočí v krvi prst a sedmkrát z ní stříkne před Hospodinem na oponu svatyně“ (Lv 4,6), „Na počátku vašich měsíců budete přinášet jako zápalnou oběť Hospodinu dva mladé býčky, jednoho berana, sedm ročních beránků bez vady“ (Nm 28,11). V knize Zjevení apoštola Jana udává číslo sedm počet křesťanských obcí: „Jan sedmi církvím v Asii“ (Zj 1,4). Čteme o sedmi pečetích knihy: „V pravici toho, který sedí na trůně, spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi“ (Zj 5,1). Nacházíme sedm soužení a sedm andělů: „A viděl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů, kteří přinášejí sedm posledních pohrom“ (Zj 15,1).

10 (deset) je číslo dokonalosti z desítkové soustavy, číslo ukončení dějinných událostí; 10 bylo generací od Adama po Noema (Gen 5), 10 ran zasáhlo Egypt, známe 10 přikázání.

12 (dvanáct) je číslo potomstva a vyvolení: 12 izraelských kmenů, 12 malých proroků, 12 apoštolů: Stejnou úlohu mají také násobky dvanácti, jako např. 24: „Okolo toho trůnu čtyřiadvacet jiných trůnů, a na nich sedělo čtyřiadvacet starců, oděných bělostným rouchem, na hlavách koruny ze zlata.“(Zj 4,4). 144 000 vyvolených znamená12 x 12 000, jde tedy o všichny vyvolené: „Pak jsem slyšel počet označených: sto čtyřiačtyřicet tisíc označených ze všech pokolení Izraele…“ (Zj 7,4-8).

40 (čtyřicet) je číslo generací a označuje i časový úsek, který je důležitý pro přípravu na novou dobu. 40 dní trvala potopa: „Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo …“ (Gen 7,17). 40 dní byl Mojžíš na hoře Sinaji a 40 let putoval Izrael pouští: „Čtyřicet let chodili Izraelci pouští…“ (Joz 5,6). David a Šalomoun vládli 40 let, Eliáš putuje 40 dní k hoře Choreb: „vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorebu“(1 Kr 19,8). Město Ninive má 40 dnů, aby činilo pokání: „Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: ještě čtyřicet dní a Ninive bude vyvráceno“ (Jon 3,4). V Novém zákoněse Ježíš postí 40 dní: „Tehdy byl Ježíš Duchem veden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl“ (Mt 4,1-2). Po 40 dnech vystupuje Ježíš do nebe: „… apoštolům po svém umučení mnoha způsoby prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím“ (Sk 1,3).

Kromě svého číselného významu, který poskytuje čtenáři konkrétní údaj, a kromě symbolického významu mají čísla v Bibli ještě další význam. Někdy v Písmu nacházíme základní „číselné hry“ – šifry, které zasvěcené informují a nezasvěceným zahalují pravý smysl čísla, které se stává těžko pochopitelným. U některých takových číselných šifer se podařilo odhalit jejich pravý smysl, mnohé však nedokážeme přesně objasnit. Pro odhalování a zkoumání smyslu čísel v Písmu existuje metoda, která se nazývá „gematrie“.

Dnešní člověk užívá pro označení počtu arabské číslice, ve starém Římě se používaly římské číslice, ale hebrejská abeceda neznala zvláštní znaky pro číslice – jako číselné znaky sloužila písmena hebrejské abecedy. Kdybychom tento princip aplikovali na naši abecedy, vypadalo by to následovně: a = 1, b = 2, c = 3, d = 4, … j = 10, k = 20, … p = 90, q = 100, r = 200 atd. Zde se pak pochopitelně nabízí otázka, kdy takové spojení písmen označuje číslo a kdy slovo. Obvykle záleží na kontextu, i když není vždy jednoduché určit význam jednoznačně.

Ve Čtvrté knize Mojžíšově (Nm 1, 46) čteme například: „Všech Izraelitů povolaných do služby podle otcovských rodů od dvacetiletých výše, všech, kdo v Izraeli byli schopni vycházet do boje, všech povolaných do služby bylo šest set tři tisíce pět set padesát.“ Tento biblický text uvádí číslo 603 550 pro označení bojeschopného lidu, ale když se tento údaj chápe jako „šifra“, pak neudává počet lidu, ale označuje obecně „souhrnný počet všech dětí Izraele“. Je proto zbytečné ptát se, jak bylo tehdy možné tak přesně spočítat vojáky v Izraeli – nebo na základě mimobiblických údajů pochybovat o tak velké branné moci Izraele na Sinaji, po vyjití z Egypta. Mnozí biblisté hledají vysvětlení ve sčítání lidu a vojáků v době izraelských či judských králů – například za krále Davida: „Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: jdi sečti Izraele a Judu! Král poručil Joabovi, veliteli vojska, který byl s ním: Obejdi všechny izraelské kmeny od Danu až k Beer-šebě. Spočítej lid, chci znát počet lidu“ (2 Sam 24,1-2). Výsledky těchto sčítání pak sloužily pisatelům posvátných textů jako údaje pro určení počtu Izraele, i když pro jinou dobu a za jiných okolností. Přesvědčivější řešení říká, že tento číselný údaj nespočívá v přesném počtu, ale že jde o šifru, která poukazuje na všechny děti Izraele.

Podobně je tomu s Abrahamem a jeho 318 služebníky: „Když Abram uslyšel, že jeho bratr byl zajat, vytrhl se svými třemi sty osmnácti zasvěcenci, zrozenými v jeho domě, a sledoval je až k Danu. V noci se pak proti nim se svými služebníky rozestavil a pobíjel je a pronásledoval až k Chóbu, jenž je na sever od Damašku“ (Gn 14,14-15). Opět bychom mohli uvažovat o věrohodnosti tohoto číselného údaje či hledat nějaké jiné vysvětlení, ale pokud tento číselný údaj chápeme jako šifru, dospějeme ke jménu Eliezer, který byl Abrahamovým služebníkem.

Podobné případy máme i v Novém zákoně, ten nejjasnější nám nabízí Ježíšův rodokmen: „Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. Abraham měl syna Izáka, Izák Jakuba, Jakub Judu a jeho bratry, Juda Farese a Zaru z Tamary, Fares měl syna Chesroma, Chesrom Arama, Aram měl syna Aminadaba, Aminadab Naasona, Naason Salmona, Salmon měl Boaze z Rachaby, Boaz Obeda z Rút, Obed Isaje a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy, Šalomoun Roboama, Roboam Abiu, Abia Asafa, Asaf Jošafata, Jošafat Jorama, Joram Uziáše. Uziáš měl syna Jotama, Jotam Achaza, Achaz Ezechiáše, Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziáše, Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí. Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela, Zorobabel Abiuda, Abiud Eljakima, Eljakim Azora, Azor Sadoka, Sadok Achima, Achim měl syna Eliuda, Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jakuba, Jakub měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš řečený Kristus. Všech pokolení od Abrahama po Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct“ (Mt 1,1-17). Tento text udává od Abrahama po Krista třikrát 14 osob, přičemž počet čtrnáct je součtem číselných hodnot hebrejských písmen ve jménu David: d (4) + v (6) + d (4) = 14. Když se čtrnáct násobí třemi, tedy číslem dokonalosti, dostaneme nový význam, který mění pojem Davida v osobu mesiánského charakteru. Již zde, na počátku Matoušova evangelia, se zřetelně projevuje chápání Ježíše z Nazaretu, syna Davidova, jako skutečného Božího syna, Krista – pomazaného. On je očekávaným Mesiášem.

Určitou záhadou je číslo 666 z Janova zjevení: „To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest“ (Zj 13,18). Smysl a význam těchto tří šestek je třeba hledat jak v době sepsání tohoto textu, tak i na jiných místech Písma. Prorok Izaiáš mluví o šestinásobném běda: „Běda těm kdo připojují dům k domu …, běda těm, kteří za časného jitra táhnou za opojným nápojem …, běda těm, kdo v provazech šalby vlečou nepravost …, běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo …, běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích …,běda bohatýrům zdatným v pití vína…“ (Iz 5,8-24). Tři šestky poukazují na maximální zlobu a nepřátelství. Chápeme-li toto číslo jako šifru, můžeme je v kontextu tehdejší doby vztahovat na císaře Nerona nebo na Domiciána, protože pronásledovali Kristovu církev. V té době bylo nebezpečné vyslovovat jejich jména ve vztahu k pronásledování křesťanů, a proto pravděpodobně vznikl tento zašifrovaný číselný údaj.

Ještě komplikovanější jsou číselné hry v Bibli, které nejsou tak jednoznačné a snadno vysvětlitelné jako číselné šifry. Zajímavým příkladem takové číselné hry v Písmu jsou údaje o věku patriarchů. Podle Písma se Abrahám dožil 175 let: „Toto jsou léta Abrahámova života, jichž se dožil: sto sedmdesát pět let“ (Gn 25,7). Izák zemřel ve věku 180 let: „Izák se dožil sto osmdesáti let“ (Gn 35,28). Jakub měl celkem 147 let: „…všech let Jakubova života bylo sto čtyřicet sedm“ (Gn 47,28). Rozložíme-li čísla následujícím způsobem, dospějeme vždy ke stejnému součtu, k 17:

175 = 7 x 5 x 5, 180 = 5 x 6 x 6, 147 = 3 x 7 x 7. První součinitel se vždy zmenšuje o 2 (7, 5, 3), ostatní dva se zvyšují o 1 (5, 6, 7), součet cifer zůstává však ve všech třech případech stejný – 17.

Přesný smysl této číselné hry neznáme, zůstává nám utajen. Podobně také neznáme „číselnou hru“, která je pravděpodobně základem vysokého věku osob žijících před potopou (např. Metuzalém v Gn 4,17 – 6,4).

Závěrem můžeme říci, že čísla mají v Písmu několik významů. Je tedy několik způsobů, jak je vnímat a hodnotit jejich význam:

a) předně udává číselný údaj počet – popisuje kvantitu, jedná se o běžné chápání číselných údajů,

b) číselný údaj má symbolický význam, přičemž může i „druhotně“ popisovat kvantitu – např. počet dvanácti apoštolů,

c) číselný údaj nepopisuje kvantitu, protože má charakter šifry, kterou je třeba rozluštit – tato skutečnost je dána použitím písmen v hebrejské abecedě k označení číselné hodnoty,

d) v posledním případě je číselný údaj jistým číselným rébusem, jehož význam nám mnohdy zůstává skrytý.

 
  • Kalendář akcí
    << Lis 2017 >>
    púsčpsn
    30 31 1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 1 2 3