Apoštolský sněm
Text: Sk 15,1-35; Gal 2,1-11
Pomůcky: okopírované texty Sk 15,1-35 a Gal 2,1-11, pro každého okopírovaný program jednání, dva papíry formátu A3, látky
Průběh bibliodramatické práce s Biblí:
- Ve dvojicích si přečteme oba texty. Apoštolský sněm v Lukášově podání ve Sk 15,1-35 a totéž v Pavlově podání v Gal 2,1-11. Budeme hledat, v čem jsou jejich výpovědi shodné a v čem rozdílné. Poznatky si zapisujeme na papír do dvou sloupců, jednoho s názvem „shodné výpovědi“, druhého s označením „rozdílné výpovědi“.
- Pak se sejdeme opět v kroužku a na papír formátu A3 napíšeme shodné a rozdílné výpovědi obou textů.
- Vedoucí seznámí skupinu s tím, co byl „apoštolský sněm.“ K čemu se sešel, kdy a kde se odehrál… Pro moderátora může být velkou pomůckou Klieschova kniha Skutky apoštolů z řady Malý stuttgartský komentář (vydává Karmelitánské nakladatelství). Moderátor rozdá každému list s průběhem jednání a jednacími body.
- Pro bibliodrama si vybereme jeden z textů, např.: Sk 15,1-35. Moderátor seznámí skupinu s tím, co je bibliodrama.
- Znovu si přečteme text Sk 15,1-35, hledáme různé postavy, které zde vystupují; a sepíšeme je na papír formátu A4.
- Každý si vybere roli, která se mu líbí, která ho oslovuje (Pavel, Barnabáš, Petr, Jakub, křesťané ze židovství, křesťané z pohanství, Titus). Ostatní se rozdělí na přívržence křesťanů ze židovství nebo křesťanů z pohanství.
- Velmi důležitá je v tomto bodě příprava jednotlivých skupin na jednání. Skupiny si musí hledat argumenty pro svá stanoviska, důležitá je znalost Skutků apoštolů, hlavně 1.-15. kapitoly. Moderátor připraví jednací sál. Jednotlivé postavy si mohou pomocí látek vytvořit kostýmy.
- Petr vede celou diskusi pomocí předem daných bodů. Nechává promluvit jednotlivé strany. Jakub jako představený jeruzalémské křesťanské obce má poslední slovo.
- Po skončení jednání si všichni zúčastnění opět sednou do kruhu. Moderátor klade otázky: Co se mně líbilo? Co mě oslovilo? Která postava mě zaujala a proč? Která scéna, která slova a chování mě nejvíce oslovila? Jak jsem se cítil ve své roli? Jak jsem viděl ty ostatní? Co jsem očekával? Čeho nového jsem si všiml? … (zde je třeba používat velmi citlivých otázek, nenutit k odpovědi, dávat účastníkům naprostou svobodu!!!)
- Na závěr může moderátor ještě položit otázku typu: Pomohla mně tato forma biblické práce, bibliodrama, k lepšímu pochopení textu, souvislostí, významu? Všiml jsem si něčeho nového, zvláštního, zajímavého? Pochopil jsem náročnost takového jednání, hledání společného stanoviska a závěru?
- Tuto bibliodramatickou práci s Biblí zakončíme modlitbou s prosbami za jednotu církve.
Pořad jednání „apoštolského sněmu“ v Jeruzalémě
Bod 1:
Náš bratr Pavel podá zprávu o své misijní cestě na Kypr, do Lykaonie a Galácie.
Bod 2:
Náš bratr Barnabáš (Antiochie v Sýrii) podá zprávu o rušivých jevech v jeho obci, které způsobili židovští bratři, aniž by k tomu dostali pověření.
Bod 3:
Je třeba rozhodnout problém platnosti Zákona (především obřízky) pro nežidy.
K tomuto budu jsou tyto návrhy:
1. Celý Zákon platí i pro nežidy. Stávají se proselyty.
2. Nežidé budou zavázáni jen k tomu, aby dodržovali nejdůležitější přikázání: nejedli maso obětované modlám, krev, maso nesprávně zabitých zvířat a varovali se smilstva.
3. Nežidé uznají Písmo svaté, nejsou však povinni dodržovat předpisy Zákona.
Bod 4:
Je třeba rozhodnout otázku společného stolování židovských a nežidovských sester a bratří. K tomuto budu jsou tyto návrhy:
1. Neexistuje společné stolování židů a nežidů.
2. Všichni nežidé, kteří vyznávají Pána, se stanou plně židy tím, že se stanou proselyty. (Citát z návrhu: „Jen žid může být správným křesťanem!“)
3. Uznání přednosti židů ze strany nežidů. To znamená: společné stolování za podmínky, že nežidé budou mít ohled na židovské předpisy o čistotě.
4. Zrovnoprávnění židů a nežidů. Každý se přizpůsobí praxi obce, poskytující pohostinství.
5. Předpisy o čistotě už neplatí v křesťanských obcích. Společné stolování není žádný problém. Křesťané ze židovství se musí rozhodnout, zda chtějí zůstat židy nebo se stát křesťany.
Bod 5:
Je třeba rozhodnout, jak dále postupovat při misijní činnosti. K tomuto budu jsou tyto návrhy:
1. Převzít praxi, obvyklou u židů – tedy pravidla, jak se někdo stane proselytou.
2. Ponechat misijní činnosti naprostou svobodu od „břemene Zákona“ (citát z návrhu).
Krátké uvedení do bibliodramatu
– jde o dramatické vyjádření textu (příběhu …)
– nejde o profesionální hru, ale o identifikaci s postavou, zvnitřnění příběhu, objevení problémových situací
– bibliodrama může mít různé formy:
o scénické přehrání, kdy učastníci jsou herci
o inscenování s pomocí loutek, maňásků
o ztvárnění pomocí speciálních postaviček, které vynalezla Doris Egliová
o nakreslení příběhu v několika scénách
– důležité body:
o četba textu + hledání a výběr rolí (dostatek času na identifikaci s postavou!)
o sehrání textu
o analýza – co se mně líbilo, nelíbilo, co mě oslovilo?
o scénické přehrání s aktualizací do dnešní doby
o možnost každého projevit se jako jiná osoba v určitém příběhu
o pro zajímavost je možné vymyslet jiný konec
o na závěr je dobré rozebrat, co se mně líbilo, která osoba mě zaujala, čeho jsem si všiml jako novinky?