Jonáš – úvod, historicko-geografické pozadí

Texty: celá kniha Jonáš (Jon 1-4)
Pomůcky: Bible, krátké výpovědi o spravedlnosti. Moderátor může použít některé z naší přílohy, okopírovaný text s vyznačenými rolemi, okopírovanou tabulku se strukturou knihy pro každého účastníka, mapa Izraele a jeho širokého okolí (mohou posloužit i mapky, které jsou na konci Bible v Českém ekumenickém překladu).

Tip: Podle počtu účastníků rozdělíme celý text na několik scén. V celém textu vystupují tyto osoby: Bůh, Jonáš, velitel lodi, námořníci, ninivský král, vypravěč. (je-li účastníků 6-8, pak dáme každému jednu roli pro celou knihu, jinak vytvoříme čtyři scény podle čtyř kapitol. V každé kapitole bude někdo jiný vypravěčem, jiný bude představovat Jonáše, jiný Boha… Tak docílíme toho, že se každý aktivně zapojí do čtení. Na okopírovaný text vyznačíme každému zvýrazňovačem jeho roli.)

Průběh praktické práce s Biblí:

•   modlitba
• kniha Jonáš se velmi úzce dotýká tématu spravedlnost. Před tím, než se jí budeme blíže věnovat, moderátor rozdá lístečky s krátkými výroky k tématu spravedlnost. Kdo z účastníků bude chtít, tak svůj lístek přečte a vyjádří svůj souhlas či nesouhlas.
• moderátor všechny účastníky seznámí s touto velmi útlou knihou Starého zákona. Kniha vypráví o proroku Jonášovi, synu Amítajovu, který je zmiňován také ve 2 Kr 14,25. Byl prorokem v severní, izraelské říši za vlády krále Jarobeama II. (8. stol. př. Kr.), hlásal obnovení jednoty Izraele, pocházel z Gat-cheferu, patřícího kmeni Zabulón. Tato kniha vznikla v poexilní době (tj. ve 4. nebo 3. stol. př. Kr., kdy se Židé po návratu z babylónského zajetí zabývají problémy okolo chrámu, zákonů, obřadů – a vztahem k jiným národům). Tato skutečnost vyplývá z jazykových, stylistických a obsahových zvláštností. Autor této knihy se jistě nechal inspirovat prorokem Jonášem a na této postavě dopodrobna vypráví příběh o Jonášovi. Nejde však bezpodmínečně o historickou událost, je to spíše podobenství, poučný příběh, který má tlumočit Boží slovo dramatickým způsobem.
• Po tomto uvedení do historických souvislostí, ve kterých kniha vznikla, si pomocí tabulky přiblížíme teologickou strukturu knihy. Pak postupně čteme text v rolích.
• každý z nás si tento text přečte ještě jednou a podtrhne si místa, kterým nerozumí…
• moderátor si připraví podrobnější popis pojmů, které se v knize nejvíce vyskytují a jsou klíčové pro tuto knihu. Mezi tyto pojmy patří: Jonáš, Ninive, Jafa, Taršíš, velká ryba, Skočec,…
  • jméno „Jona“ znamená holub, tento pták je v biblickém i mimobiblickém prostředí častým symbolem (Noe, u proroků je hlas holubice projevem zármutku a pokání Iz 38,14; 59,11; Ez 7,16; Na 2,8), Jonáš se má stát zvěstovatelem soudu, ale i pokání a milosti
  • Ninive – prvním budovatelem města je dle biblického podání Nimrod (Gn 10,9). Ve své době bylo opravdu velkoměstem (obvod hradeb měřil přibližně 13 km). Ninive bylo hlavním městem asyrské říše (z pohledu Izraele – pohanská velmoc ohrožující Izraele více než jedno století). Leželo směrem na severovýchod při řece Tigridu, bylo to město pyšné, vědomé si své pevnosti (vzbuzovala u současníků úžas až bázeň) a ochranou svých božstev (božskou ochránkyní Ninive byla zejména Ištar, bohyně lásky, plodnosti a války). Město je symbolem neřesti a nepřátelství vůči Bohu, v době vzniku knihy již neexistuje (zničeno r. 612. př. Kr.).
  • Jafa (Joppe) – dnes druhý nejdůležitější přístav v Izraeli, plavba do Taršíše trvala několik měsíců
  • Taršíš – jihozápadně od Ninive, pravděpodobně na španělském pobřeží, bylo to nejzápadnější místo tehdy známé země, konec světa (dále se lidé nedostali ve svých objevitelských plavbách), kde obyvatelé neslyšeli o Hospodinu ani o jeho slávě, o městu kolovaly pověsti, že je v něm brána do podsvětí – místa, kde Bůh nechce přebývat ani mluvit. Znamená to, že Jonáš chce utéci co nejdále a skrýt se
  • Velká ryba – autor si pomáhá mytickým obrazem, starověký Orient znal velké mořské nestvůry, viděl v nich božstva nebo démony, kteří člověku prospívají nebo škodí; kolovaly pověsti o mořské obludě, která spolkla celého člověka (např. mýtus o Heraklovi, který je po třech dnech opět vyvržen, egyptská báje vypráví o ztroskotané lodi u ostrova, mořský had vezme hrdinu do tlamy, odnese ho do jeskyně a oznámí mu, že za 40 dní připluje loď, která ho odveze); obraz o velké mořské rybě má symbolizovat nejvyšší nouzi, úzkost a bezmocnost
  • Skočec obecný (ricinus communis, ןויקיק, lidové názvy: babskej dryják, psí blecha,…) – rychle rostoucí rostlina (rychle roste, rychle usychá), která běžně dosahuje 2–3 m, v Asii a Africe je stromovitého vzrůstu tj. až 13 m. Má velmi velké listy, které poskytovaly na rozpálené poušti stín. Celá rostlina bývá zabarvena do ruda Pěstuje se pro olej, který se získává ze semen (jsou prudce jedovatá). Olej slouží jako projímadlo, nebo jako péče o vlasy. Další informace zjistíte na webových stránkách, např.: http://www.cernyseed.cz/ricinus.karmen.htm.
• Po tomto stručném rozboru jednotlivých termínů se budeme lépe orientovat v této starozákonní knize. Znovu se můžeme vrátit k otázkám a nejasnostem, které jsme objevili na začátku této biblické hodiny. Dokážeme již na ně bez problémů odpovědět?
• na závěr by se mohl jeden z účastníků pomodlit modlitbu, kterou se modlil Jonáš v břiše velké ryby. (Jon 2)

1. Příloha: Výroky na téma spravedlnost

• Moderátor je rozstříhá po jednom a rozdá účastníkům.

Amnestie pro válečné zločince jsou nespravedlivé.

Jsem někým, ať už mám peníze nebo ne – na tom ve skutečnosti nezáleží.

Vydělávat peníze znamená všechno – bez peněz nejsem nic. Koneckonců znamenají peníze uznání za výkon.

Nerovnost mezi prvním a třetím světem spočívá v tom, že se u nás více pracuje – z velké části jsou sami chudí zodpovědní za svou chudobu.

Jsem přesvědčen, že v tomto světě zaujímám důležité místo. Dokážu se vyrovnat s neuznáním.

Vrazi jsou také lidé.

Trest smrti pro zločince je spravedlivý.

Kdo přestoupil zákon, musí být za to potrestán.

Zbožní přijdou jistě do nebe.

Nenávidím bezohledné lidi – jsme přece společnost.

Na cestě k úspěchu je někdy třeba bezohlednosti.

Lidé jsou zlí – není divu, že je to tak špatné s naším světem.

Angažuji se pro dobro – jiní nedělají nic, a přece se jim daří lépe, než mně: Není to nespravedlivé?

Angažovat se pro spravedlnost je jako lít vodu do nádoby, která nemá dno.

2. příloha: – schématický přehled knihy Jonáš – srovnání: