Modlitby v knize Tobiáš
Texty: celá kniha Tobiáš
Pomůcky: okopírovaný text celé knihy pro čtveřice účastníků, nůžky, lepidla, papíry A4, tužky, Bible, kazetový magnetofon s instrumentální hudbou, ryby vystříhané z tvrdého barevného papíru nebo z pevné průhledné fólie, tenké lihové fixy, nejrůznější obrázky
Průběh praktické práce s Biblí:
- rituál (krátká meditace, která slouží k uklidnění, k uvědomění si vlastního těla, ke vnímání člověka jako jedince ale také skupiny jako celku)
- moderátor uvede účastníky do knihy Tobiáš, která je protkána množstvím modliteb a požehnání
- účastníci se rozdělí do dvojic. Jedna polovina dvojic dostane prvních 10 kapitol knihy Tobiáš, druhá polovina dvojic dostane zbývající 4 kapitoly.
- každá dvojice postupně pročítá zadaný text a hledá modlitby a požehnání, které vystřihne a nalepí na čistý papír (který je podélně přeložen, modlitby lepí na levou část papíru)
- pod čarou najdeme odkazy na jiná biblická místa, ze kterých pravděpodobně vycházel autor knihy Tobiáš. Tyto odkazy vyhledáme a napíšeme do pravého sloupce vedle vystřižené modlitby
- všimněme si, kolik biblických citátů je k jednotlivým veršům. Autor knihy Tobiáš musel být velmi zbožný a znal mnoho biblických knih
- moderátor podrobněji rozebere nejdůležitější (nejdelší) modlitby (viz příloha)
- každý z účastníků si najde verš nebo slovo, které ho v modlitbách nejvíce zaujalo. Moderátor pak nechá kolovat podložku, na které budou vystřižené rybičky. Každý si vybere jednu rybku a napíše do ní vybraný verš. Rybku si prozatím nechá u sebe.
- aktualizace – modlitba nebyla vlastní jen osobám v knize Tobiáš, ale týká se každého z účastníků. Moderátor připraví na stůl mnoho nejrůznějších obrázků. Každý si vybere jeden obrázek, který charakterizuje jeho modlitbu, jeho postoj k modlitbě, jeho chuť či nechuť modlit se…
- sedneme si do kruhu; kdo chce, ukáže ostatním svůj obrázek. Může se s ostatními sdílet o to, proč si vybral tento obrázek, co vyjadřuje, jaká je jeho modlitba? Moderátor nechá všem prostor k vyjádření, ale nikoho nenutí ke sdílení.
- moderátor povzbuzuje ostatní k diskusi o tom, co si myslí o modlitbě růžence, breviáře, osobní modlitbě…?
- závěr: společná modlitba (nebo mše svatá – při přímluvách): účastníci sedí v kruhu a posílají si podložku, na které je modrá látka znázorňující moře. Každý na ni položí svou rybu. Může přečíst verš, který si na ni napsal. Nebo vyslovit přímluvu, nebo jen položit rybku a nechat chvíli ticha. Jakmile všichni položí svou rybku na podložku, je chvíle ticha a po ní modlitba Otče náš, Zdrávas Maria (neslaví-li se mše svatá).
Přílohy:
1. Pomůcka pro moderátora – Modlitby v knize Tobiáš
Ve vyprávění se stále objevují vyslyšené modlitby, které knihu člení a slouží k propojení s jinou scénou.
– první modlitba 3,2-6 uzavírá část, kde se představuje sám Tóbit (1,1-3,1)
– druhá modlitba 3,11-15 Sára se modlí se zármutkem nad svým osudem, předchází představení Sáry a jejího neštěstí (3,7-10)
Obě modlitby, v knize Tobiáš nejpodrobnější, propojily dva úvody v jednu hlavní část. Také po obsahové stránce připravily modlitby čtenáře na Boží zásah, kterým se otevírá hlavní část, kdy je poslán Refáel.
V hlavní části (4,1-14,2) se modlitby nacházejí při každé změně místa uvnitř vyprávění. Vroucí přání doprovází rozloučení Tobiáše se svými rodiči – 5,17, později také opuštění manželského páru Regúelem a Ednou – 10,11n. Tóbit vítá návrat domů opět děkovnou modlitbou – 11,14-17. Nejdůležitější bod tvoří vyprávění o svatební noci, které je rámcem pro modlitbu manželského páru (8,5-8) a děkovnou modlitbu Sářiných rodičů (8,15-17). Hlavní část uzavírá Tóbitův chvalozpěv.
Tóbitova naříkavá modlitba – 3,2-6
Tóbit představuje vzor zbožného Žida, ztrácí zrak, když chtěl přenocovat ve dvoře svého domu. Hledal pomoc u lékařů – marně. Slepý Tóbit se musel nechat živit od Achíkara a později i od své ženy. Pak se Tóbit nepohodl se svou ženou Chanou. V této krajní situaci se Tóbit obrací na Boha:
„Přečíst Tob 3,2-6“
Spravedlnost, soudit, hřích = Tóbit pomyslně stojí sám před Hospodinovým soudem.
Tóbit se obrací na Boha stvořitele, na jeho vládu nad celým světem, a prosí ho o strpení a smilování. Vyznává své hříchy. Život v rozptýlení je důsledkem Božího odsouzení za neuposlechnutí Božích nařízení. Bůh by mohl potrestat i Tóbita, protože také zhřešil spolu s předky a překročil Boží nařízení. Tóbit si přeje smrt. Smrt považoval za vysvobození ze strastí svého života.
Prosba o smrt je v protikladu k začátku modlitby, kdy Tóbit prosil o smilování. Celé ladění modlitby ústí do skryté naděje, že Bůh může ve svém milosrdenství upustit od svého soudu. Tóbit vkládá všechnu naději v Hospodina.
Sářina naříkavá modlitba 3,11-15
Sára naříká na démona, který jí, bez její viny, zabíjí manžely – služka ji hanobila a označila jako vražedkyni. Sára, plná zármutku, prosí Boha:
„Přečíst Tob 3,11-15“
Používá označení „baruch“ (požehnaný). Ocitáme se v oblasti kultu. Tento výraz se používal ke chvále Boha.
Sára chválí Boha. Pozvedá k němu tvář i oči. První prosba je prosba o smrt. Pak vyznává svou nevinu. Celý svůj dosavadní život zůstala čistá (podle náboženských představ a předpisů). Sára naříká a vysvětluje svou situaci vzhledem k manželství. Oslovuje Boha ve svém žalu a ptá se po smyslu svého života. Východisko z tíživé situace vidí ve smrti. Chce zemřít, ale ne vlastní rukou.
Sára si dovolila Boha jen chválit, ne prosit. Když prosila, neočekávala zlepšení svého osudu, ale jen vyřešení trápení pomocí smrti. Sára se zcela podřizuje Boží vůli.
Tobiášova a Sářina prosebná modlitba 8,5-7
Tobiáš přijímá Sáru za manželku s vědomím možné smrti, která potkala předchozí muže. Před ulehnutím učiní Tobiáš s játry a srdcem ryby vše, co mu Refáel řekl. Démon byl zahnán. A oba se modlili za milosrdenství a spásu:
„Přečíst Tob 8,5-7“
Modlitba začíná chválou Boha. Vyznává, že je pánem dějin (stvoření, Adam-Eva, všichni lidé). Pomáhá si veršem z Gn 2,18. Manželství je Božím příkazem. Pro Tobiáše je dobrým manželstvím jen takové manželství, které odpovídá Boží stvořitelské vůli. Tobiáš připojuje velmi přímou prosbu. Přeje si pro sebe a pro Sáru Boží smilování, aby oba společně zestárli. Prosba o potomstvo schází.
Regúelova děkovná modlitba 8,15-17
Regúel počítá s tím, že Tobiáš zemře stejně jako jeho předchůdci. Právě vykopal hrob. Zpráva, že Tobiáš žije, přiměla Regúela s jeho ženou k modlitbě:
„Přečíst Tob 8,15-17“
Regúel chválí Boha. Všechny vyzývá k Boží chvále. Regúel velebí Boha, protože se jeho obavy o život Tobiáše nenaplnily. Děkuje za Boží požehnání pro Tobiáše a Sáru i pro celou rodinu. Modlitba končí přímluvou. Jak jednal Bůh s novomanželi teď, má působit i nadále.
1) porovnat s místy, uvedenými pod textem v Bibli. (to předpokládá, že autor knihy Tobiáš znal dobře Písmo)
2) mají tyto modlitby něco společného? Tobiáš i ostatní osoby jsou příkladnými Židy. (Staří Izraelité se modlili, chválili i prosili pomocí žalmů. Vždy na začátku modlitby byla chvála Boha, vyznání hříchů, nebo připomenutí vin otců, pak následovala vlastní prosba. Srov. modlitbu Otčenáš!!!! – stejný postup).
Tóbitův chvalozpěv 13,1-18
„Přečíst Tob 13,1-18“
Refáel se dává poznat svým přátelům a anděl je vyzývá ke chvále Boha. Pak Refáel odchází do nebe.
Účastníci se pokusí najít dvě hlavní témata této modlitby: 1)„hymnus o chvále Božího jednání – minulost“ 2) „píseň o nádheře a vznešenosti Jeruzaléma – budoucnost“.
Chvalozpěv se skládá ze dvou velkých částí. Hymnus o svatém Božím jednání (13,1-8). Eschatologicky znějící píseň o nádheře a vznešenosti Jeruzaléma v budoucím čase (13,9-18).